Řecko  2007

                             Asprovalta,Vrasna,Stavros

                   Cesta za citrusy na jih Evropy

Vzhledem k tomu,že v oblasti středomoří dosahují teploty v létě hodnot vysoko nad +30 stupňů-letos dokonce po mnoho dní bylo více než plus čtyřicet,volil jsem raději pro cestu do Řecka období začátku září spoléhaje na mírnější teploty.Také jsme si chtěli prodloužit naše léto středoevropské,které bývá mnohdy tak nevyzpytatelné.Z Trutnova jsme vyjížděli brzy ráno 2.září,teplota šest stupňů nad nulou-prostě podzim.Jak jsme projížděli republikou k jihu počasí se lepšilo a za Brnem jako když oblačnosti utne.Dále k jihu vládlo slunečné počasí,se stále vyšší teplotou hlavně v Maďarsku,které občas působilo dojmem vyschlé stepi.Už pěkných pár let-raději nebudu říkat kolik- jsem necestoval Bratislavou dolů na jih a jen jsem žasl nad množstvím otáčejících se listů větrných elektráren na pomezí Slovenska a za hranicí v Maďarsku.Za Dunajem se také loučíme s posledními kopečky a před námi je to jen rovinatá placka.Teprve až před městem Tatabanya se začíná krajina malebně vlnit a hned je na co se dívat.Zahrady s vinicemi,skalnaté kopce s rozhlednou a lesy nám mizí brzy za zády a směřujeme dále na jih.V jižním Maďarsku už je příjemné letní počasí o kterém se nám v podkrkonoší může začátkem září jen zdát.Blížíme se k hranici a zanedlouho jsme v Jugoslávii,která nás vítá hned na první zastávce teplým dusným,snad už středomořským počasím.Projíždíme převážně jednotlivými malými vesnicemi,nebo samotami.Sem tam se objevují plevelnatými keři zarostlé rozvaliny po domech zničenými válkou v 90.letech minulého století.Kolem silnic jsou rozsáhlé sady se spadaným ovocem.Pod stromy leží snad tuny hrušek a jablek.Na každém volném prostranství kolem silnice postávají prodejci melounů,paprik,rajčat a další zeleniny.Lesy už jsou zde zcela jiné než u nás.Z převažujících smrčinatých lesů na severu Česka,přes rozsáhlé bučiny na pomezí Moravy a Slovenska,má Jugoslávie hlavní lesní porost nejspíše osiku,která je všude okolo.Máme za sebou už pěkných stovek kilometrů,ale největší nepořádek kolem silnic je právě asi tady v Jugoslávii.Abych ale jen nepomlouval,když vjíždíme do větších měst,tak už je to mnohem lepší.V něčem však je Jugoslávie také absolutně nejlepší.Ve městech kolem silnic je všude vzorně posekáno.Nenajdete zarostlé místo,nájezdy na dálnice mají trávník patřícím na fotbalové hřiště,jako by před hodinou právě dosekali – prostě žasnu a nikde žádná sekačka.Blíží se večer a projíždíme Bělehradem.Ještě další stovky kilometrů nás čekají než jsme nad ránem u moře v Řecku.Konečně jsme na místě v Asprovaltě a dovolená začíná.

Středomoří nás vítá oblačným teplým ránem,které u nás bývá pouze několikrát do roka v létě.Brzy se vyjasňuje a slunce začíná pálit.Ještě ani netušíme jak to v těchto končinách s citrusy vypadá a proto  hned po ubytování se vydáváme na obhlídku města a nejbližšího okolí.Po několika minutách objevujeme první plody obsypaný stromek bigarádie a hned opodál v další zahradě jsou k vidění stromky mandarinky i citroníku s ještě nedozrálými plody.Všude okolo nás jsou olivovníky,fíkovníky,někde granátová jablka a citrusové stromky.Při podrobnější prohlídce města a okolních zahrad zjištěno,že citrusových stromků je zde více,než se původně zdálo.Je to hlavně tím,že jsou růstově menší a jsou skryty za hustou klenbou mohutných fíkovníků,nebo ořechů.Citrusy jsou zde zastoupeny nejčastěji hořkým pomerančovníkem-bigarádíí-která je často vysázená v ulicích,mnohde je k vidění v zahradách,kde svítí i loňské plody.Klasický pomerančovník je k vidění hlavně v zahradách,kde jsme viděly i moc pěkné-nižší keřovité stromky,obsypané snad i více jak stovkou plodů.Občas bývaly tyto ještě zelené plody prasklé.Pomerančovník jsme našly i ve městě,stejně jako mandarinku-spíše klementinu.Mandarinky byly k vidění i v zahradách,ale zřejmě to byly nějaké pozdější odrůdy,protože plody byly dosti drobné a ke zralosti měly podle mě dále než pomeranče.Citroníků jsme brzy objevily také mnoho.Stromky to bývaly většinou bujně rostoucí,převážně v zahradách,ale na jedné ulici-pojmenovaly jsme ji citroníková-bylo také několik citroníků.Stromky byly už docela velké a vzhledem k tomu,že plody jsme našly jen na dvou z několika rostlin-tuším,že to byly semenáče.Možná se mýlím a plody byly už otrhány zelené.Na jednom z citroníků jsme našly otrhaná místa kde byly plody nedávno.

Na ulicích jsme stromky pozorně prohlížely,aniž by si nás někdo všímal.Jen občas někdo ze starších místních zastavil a čekal jestli budeme něco trhat,ale my vytáhli fotoaparát a cvakali.U plotů zahrad to bylo něco jiné.Každý citrusový stromek byl pro nás citrusáře důvod k pozornosti,zvláště když byl dále v zahradě.To samozřejmě neuniklo majitelům zahrady.Pro vstřícné Řeky to byla možnost ukázat svoji vstřícnost a pohostinnost.Byli jsme často zváni dále na prohlídku.Foto stromu v zahradě bylo samozřejmostí.Nabízeli nám ochutnávku plodů své zahrady,nebo řezali větev na rouby.

Na mnohých zahradách byly už značně velké stromky bigaradií s množstvím plodů spadaných pod stromem,nebo přezrálé a hnijících na stromě.Některé pozemky-bývalé zahrady už byly opuštěné,stejně jako asi bývalý park nedaleko pobřeží,kde rostou obrovské staré javory s vykotlanými kmeny.Mnoha barvami svítí oleandry,ibišky a další nám neznámé subtropické rostliny.Na mnoha místech roste vavřín-bobkový list,cypřiše  a velké borovice.U nás tak běžná bříza je tady hotovou vzácností.Podobně i hledáním smrku strávíte na pobřeží dost času,než nějaký objevíte.

Nevěděli jsme kam se dívat dříve.Řecké zahrady jsou pastva pro oči.Zahrady jsou dokonale upravené  se spoustou květů,keřů,stromků a další zeleně.Snad v každé řecké zahradě je olivovník.Olivovníky jsou i všude okolo v oplocených sadech nebo volně na dalších pozemcích.Jak jsme se dozvěděli s olivami to funguje jako u nás se švestkami a slivovicí.Každý si sklidí své olivy,odveze se ji na vylisování a přiveze si již čistý olivový olej,kterého je tady v Řecku mnoho druhů,v širokém cenovém rozpětí dle kvality.Skoro v každé zahradě je fíkovník.Pro nás středoevropany znající fíkovník jako větší keř v nádobě je docela šok vidět velký strom vysoký i 7 metrů s velkou korunou a kmenem více než metr v průměru.Plody tady asi nikdo nesbírá,protože se valí rozježděné všude pod stromy,ale na stromech jich je stále dost,zřejmě na pozdější sklizeň.Velké ořešáky bývají jen ve velkých zahradách.Většina zahrad je menších a ořešáky je lemují na okrajích uliček.Papriky a rajčata jsou ve velkém na většině zahrad.Výjimkou jsou jen dekorativně upravené zahrady s palmami,citrusy a jinými subtropickými rostlinami,kam by se tato zelenina nehodila.

Na rozdíl od nás tady splývá rozdíl mezi chatkami pro letní část roku a domky,kde se bydlí celoročně.Zdejší podnebí umožňuje pobývat na zahradách téměř celoročně s výjimkou zimních měsíců.Šetří se stejně jako u nás a tak v Řecku skoro na každé střeše najdete solární panel s nádrží na ohřev vody.Na větších budovách a hotelech to byly celé baterie těchto panelů.Při slunečních poměrech zdejšího podnebí zřejmě více než výhodná investice a také jistě dobrý byznys,protože u kdejakého krámku se tyto solární panely nabízejí.Jiný kraj-jiný mrav a tak u nás frčí zase polystyrén a zateplujeme..

Zpět k citrusům.Po extremních vedrech letošního léta v Řecku kdy v této oblasti překračovaly teploty řadu dní čtyřicítku,měly skoro všechny citrusové rostliny nové vrcholové výhony silně spálené listy.Hlavně v rozpálených ulicích města,kde musely být teploty velice vysoké,byly citrusy poškozené nejvíce bez rozdílu všechny-bigarádie,pomerančovníky,citroníky.I když teplota osluněného teploměru nemá žádnou vypovídající hodnotu a je spíše zavádějící,přesto uvádím,že zde naměřili v době veder nad + 60 st .

U mnoha citrusů,které tady v ulicích rostou a jsou každoročně udržované střihem se zatím této „údržby“ letos nedočkali,takže nové výhony značně čněly nad koruny a byly dobře vidět přírůstky jednotlivých rostlin.Pro nás bylo až neskutečné vidět na citroníku bujné výhony jedné růstové periody více než metr dlouhé,stále rostoucí.U bigarádií to byly dlouhé šlahouny také více než metr dlouhé,často zapletené do antén,nebo balkonů některého z přilehlých domů s listy spálenými od slunce,jak se již dříve zmínil.Teprve v poslední den našeho pobytu jsem nalezl v jedné uličce osamocený stromek trifoliáty,k našemu velkému překvapení bez plodů,jak zralých nebo nezralých,i přesto,že stromek byl již pěkně letitý.V době našeho pobytu v září byly plody na bigaradíích ještě zelené nezralé.Bylo možné najít plody loňské přezrálé,mnohdy hnijící.Jak jsme se informovali,letošní plody by měli začít dozrávat někdy v průběhu října a později.Při prohlídkách zahrad jsme  v jednom případě narazili i na cedrát,který náš pohled ihned přitáhl obrovskými plody.Podobně jako plody obsypané pomerančovníky s větvemi ohnuté pod tíhou plodů.Na co asi jen tak nezapomenu byla jedna zahrada asi kilometr nad městem.První pohled do zahrady zřejmě vášnivého citrusáře a vidíme stromky mandarinky,pomerančovníku,citroníku,ale přímo u zdi domku i mohutný stromek grapefruitu sklánějící větve množstvím už velkých plodů.I když vím,že je to asi marné vzal jsem si roub od tohoto krásného stromku.V dalších zahradách jsme později na stromek grepu narazili už jen vzácně.

Jak už jsem se zmínil setkání s Řeky byla velice přátelská,nikde ani stopy po nějaké nevraživosti,nebo,že by jsme byli někomu na obtíž.Přesto z mnohých setkání jsme si vedle zdvořilostních pohledů mnoho neodnesli-jazyková bariéra více nedovolila.Staří Řekové z překrásných zahrad na okrajích města znali jen řecky,my zase jen česky a pár našich narychlo naučených řeckých slov to nemohlo zachránit,stejně jako sem tam nějaké slovo z němčiny či angličtiny.Nakonec jsme se posunky vždy nějak domluvili,jen výsledek nebyl příliš jistý.V Řecku pobývá také mnoho Srbů a Makedonců a s nimi už byla domluva mnohem jednodušší.Občas i oni znali nějaké to české slovo,nebo Československem kdysi projížděli a uměli i slovensky.Zbytek obstarala ruština.Brzy jsme byli domluveni.V tu chvíli už kolem nás stál v uličce hlouček Řeků z okolních zahrad ,takže pohled na nás všechny s mávajícíma rukama,mluvící každý jinou řečí,vysvětlujíc a překládající to tomu druhému,byl asi docela veselý.Když jsme bloudili uličkami mezi zahradami v okolí Asprovalty nikomu neuniklo,že jsme turisté.Jak jsem psal,přístup Řeků k nám byl velice přátelský a téměř vždy nás měli za turisty z Německa.Po sdělení,že jsme „čechiš“bylo přivítání a potřásání rukou ještě srdečnější.Je moc milé zjistit,že my češi jsme někde takhle oblíbení.

Na citrusy jsme v Řecku narazili i v zahradnictvích,která jsou zde na mnoha místech i ve městech.Poměrně často se ztrácejí v okolní zeleni a vy je minete,protože řecké nápisy někdy sotva přečtete.Pokud už nějaké to zahradnictví objevíte,ponoříte se hned do mohutných porostů vinné révy,kiwi porostlém po celém domě a dalších rostlinách včetně fíkovníků různé velikosti.Občas vás zkropí postřik zalévání,které bývají nataženy po celém zahradnictví.Citrusy mají v každém zahradnictví,jen jim není věnována taková pozornost,jak bych čekal.Byly to rostliny roubované na vysokých kmíncích připravené na výsadbu do řeckých zahrad.Na některých stromcích byly už plody.K vidění byly citroníky,mandariny,klementiny,pomeranče.Grep jsem nezahlédl.Ceny 12-19 euro.Spíše pro okrasu na upoutání kolemjdoucích zde mají v několika exemplářích plody obsypaný kumkvat,nebo kalamondin.Také bigarádie,která je tu velice častá,jako okrasa přímo v zahradnictví,nebo jako zdroj podnoží.Všechny zdejší citrusy budou asi roubované,což dokumentují vysoké kmeny.Výjimkou budou citroníky v některých zahradách rostoucí jako rozložité keře bohatě plodící s větvemi téměř od země.

Při našem cestování po řeckém pobřeží záleželo hodně i na počasí a to nám v Řecku vyšlo skvěle.V září tady ale není jen teplo.Po několika dnech pobytu přišlo po večerní přeháňce první chladnější ráno s větrem a teplomilní Řekové se choulili do kabátů a kalhot.Na nás hleděli jako na blázny,když jsme procházely ulicemi nalehko v kraťasech jako u vody-konečně pro nás nebylo vedro a ochladilo se na +20 stupňů.Na dlouhém a členitém Řeckém pobřeží je stále co objevovat a nejdete zde spoustu malebných zákoutí.Karta fotoaparátu se rychle plnila a snímky přibývaly.Tak tomu bylo na výletě v Stavrosu,který je od Asprovalty vzdálen asi 8 km .Bohužel tento den poznamenalo zhoršení počasí a dokázalo nám,jak umí zlobit i ve slunném Řecku.Tradičně stálé počasí Řeckého jihu je stranou od středoevropského převládajícího západního proudění na okraji tlakových níží nad severním Atlantikem.Zato tady dokáží s počasím řádně zacvičit níže středomořské,postupující přes Alpy a střední Evropu.A právě tato situace nastala v polovině našeho pobytu zde.V Česku v tuto dobu na horách již sněžilo a silně se ochladilo.V Řecku nic takového nehrozilo,ale přímořskou oblast zasáhly vydatné deště a hlavně velice silný vichr s výrazným ochlazením,který srazil zdejší teploty z ranně-denního normálu +17 +27 na +13 +20 stupně.Druhý den se však počasí rychle umoudřilo a my mohli pokračovat v poznávání krás Řecka.

Stejně jako v zahradách v okolí města vidíte převážně starší obyvatele Řecka,v centru přímořského letoviska je to obdobné.Mladí nejsou příliš vidět,snad jen v barech,nebo restauracích,ale škola nebo něco podobného v turistickém středisku není.Nezřídka jsou v zahradách nad plážemi vidět sídla turistů ze západní Evropy-hlavně z Německa,jezdících sem za teplem.Pokud to byla zahrada s parkujícím automobilem se značkou z Německa,téměř vždy se nacházel na zahradě nějaký ten citrus.Vůbec nás překvapilo jak v malé části domů byl vidět život.Většina krásných vilek byla trvale zavřena a přesto s vzorně udržovanými okolními zahradami,asi některým z místních obyvatel.

Život v Řecku je také zcela odlišný od našich zvyků.Na rozdíl od nás mají na přechodech přednost auta a nečekejte když vstoupíte do vozovky nějaký ústupek od motoristů.Pokud však stojíte na přechodu na červenou a tlačítkem si dále signál pro zelenou na přecházení,během chvilky ji máte na rozdíl od nás,kde můžete čekat na zelenou i hodně dlouho.Motoristé jsou až překvapivě disciplinovaní a i když se po chodnících nikde moc nechodí,protože jsou obsazeny stánky,na chodce na silničkách a v úzkých uličkách nikdo netroubí.Za dobu pobytu jsme neviděli nikde žádného pobudu ani opilce,který by tropil výtržnosti jak v noci tak přes den,i přes rušný noční život.Celý denní režim je přizpůsoben letním vedrům,která tu jsou značnou část roku.Ráno je to dlouho klid,život se jen pomalu rozbíhá dopoledne.Odpoledne ve 14.hodin se vše zavře,až na několik marketů je všude siesta..V 17.hod se vše otvírá a začíná hlavní část dne.Nejvíce se nakupuje,pomalu se blíží večer,šeří se a Řekové posedávají na balkonech a terasách a i když na sebe nevidí,hovoří se sousedy v ulici na okolních terasách.Hovoří hlasitě,ale nehulákají na sebe.Brzy je tma,ale na ulicích je živo nejvíce z celého dne.Vše je osvětleno,k tomu četné vodní fontány s vůní květů,mísící se s vůněmi všech možných dobrot z okolních restaurací.Majitelé a obsluhy restaurací zvou turisty na gyros,jídelní lístek se nosí na ulici,nabízejí se další vybrané řecké speciality.Všude je otevřeno dlouho do noci i nespočet krámků s ovocem a zeleninou.Byla by chyba ošidit se o tuhle večerní atmosféru.I přesto,že jsme byly mnohdy z celodenního pobytu u vody nebo výletů na okolní kopce unaveni,vždy jsme večer do města vyrazili.Samozřejmě samostatnou kapitolou jsou ceny.Stačí si uvědomit přepočet měny Euro-koruna a jsme doma.Kdekdo říká raději nepřepočítávat,ale záleží jak dlouho vám to vydrží.Dříve nebo později zjistíte,že pro normálního Čecha je v Řecku draho.I při nákupech jsme měli dojem,že Řekové jsou v nakupování více než rozvážní a jako by kupovali jen to nejnutnější.Nebo jinak-přeplněné koše z našich marketů nejsou v Řecku tolik k vidění,ale může to být jen mylný dojem.Přesto mléko za 1,5 euro,máslo za  3,5 euro dávají tušit,co nás v budoucnu čeká.Naplno se projevuje nesmyslnost některých obchodních opatření evropské unie.Rajčata koupíte v Řecku pěkně draho a jen Polská-pokud jste si nevypěstovali své vlastní.Fíky se válí všude rozježděné pod stromy,v obchodě jsou značně drahé,podobně jako citrusové plody-ty stojí zhruba jednou tolik co u nás,ač je Řecko jejich významných producentem.Příjemné je zaokrouhlování cen třeba se na stáncích se zeleninou směrem dolů.Celkově se pro většinu obyčejných Čechů vyplatí nakupovat v marketech.Příklad za všechny market 1- 2 litry zmrzliny 1-2 eura.Stánek na ulici a  kopeček zmrzliny 90 centů.Chuťově jsou potraviny podobné hodně těm našim.Z těch hlavních je chléb  zde k dostání v mnoha druzích a velikostech a stejně jako náš je vynikající.Snad jen převládá hlavně chléb světlý a podobně i ostatní druhy pečiva.Mléko je také výborné,ale jak které.Máslo i to nejlepší mělo divnou pachuť a nechutnalo mi.Chyběl mi náš ocet.Ten zdejší vinný mi nevoněl a kazil veškeré pokrmy do kterých byl použit.

Pokud neodoláte a navštívíte některou z restaurací,litovat nebudete a opravdu si pochutnáte.Své prodejní stánky a restaurace mají Řekové propracované k dokonalosti.Žádné sklízení bedýnek s ovocem a zeleninou,nebo utíkání turistů před zdejším nepříliš častým deštěm.Zaklápěcí stříšky a stěny ze zatahovacích průhledných silných fólíí s ukotvením v dlažbě v okamžiku ochrání velkou k domu přilehlou zahradní restauraci nebo obchod před nepřízní počasí s deštěm a chladným větrem.Podobně záhonky podél chodníku a pěších zón,stejně jako a palmy,bigarádie s další okrasnou zelení mají vlastní zabudované zavlažování z něhož část dne jsou rostliny zásobovány vodou.

                                                    Fotografie Řecko 2007