Poznatky pěstitele citrusů

Bytové pěstování citrusů s letněním na balkoně

O bytovém pěstování citrusů bylo již mnohé napsáno,takže pouze shrnu osobní zkušenosti,že v našich podmínkách zimování v bytě mám možnost umístit rostliny ve třech ze čtyř místností.

Jižní okno se zcela neosvědčilo.Sice je zde po zimní období nejvíce světla,ale při teplotě v místnosti kolem +20 stupňů se i za jasných lednových mrazivých dní teplota prudce zvedá a dochází k přehřívání-spálení listů,nebo nejmladších výhonů.Při přistínění rostlin žaluziemi před poledním žárem slunce stačí aby se brzy ráno venku zatáhlo oblačností a rostliny jsou v místnosti po zbytek dne v pološeru,než někdo přijde domů a žaluzie odstíní.Z tohoto důvodu zde citrusy nezimují.

Západní okno – obývací pokoj je nejvíce vytápěnou místností s teplotou v rozmezí +20 až +23 stupně.Zdálo by se pro potřeby zimování místnost nevyužitelná se však velice osvědčila pro malé semenáče podnoží červeného grepu a další řízkovance,či mladé roubovance také převážně na podnožích červeného grepu.Světla je zde sice méně,než na okně jižním a slunce sem svítí v přes zimu jen málo,proto nehrozí spálení listové plochy.Západní balkon,byl považován dlouho za ideální,ale v letních dnech se v odpoledních hodinách výrazně přehřívá na vysoké teploty,je sužován nejsilnějšími nárazy větru a při bouřích jsou rostliny velmi vystaveny živlům.V chladnějším počasím jara a podzimu je dobu nejchladnější části dne - rána a dopoledne bez slunečního svitu.

Pokoj – východní okno s nejnižší teplotu místnosti kolem +15 stupňů je místností na spaní,tedy jak pro koho J a také pro zimování citroníků,které zde zimu celkem v pohodě snášejí namačkány u okna a jak postupně rostou jsou natěsnány u okna rok od roku více.Podobně jako u západního okna není ani tady sluneční svit nějak výrazný po dobu zimního období.Studenou zimu 2005/06 zde za silných mrazů teplota přechodně poklesla až k +10 stupňům což se k mému velkému překvapení rostlinám vůbec nelíbilo a začalo opadávat listí ve velkém množství.U tohoto opadu sehrálo zřejmě roli příliš nízká teplota na kterou zimující rostliny nebyly zvyklé ani v minulých letech.Po zvýšení teploty k +15 stupňům opad zvolna ustal.Je pravdou že v mých podmínkách zimování při těchto teplotách nejsou citrusy ve vegetačním klidu nikdy,pouze v útlumu-zpomalení činnosti při kterém sem tam vyraší slabší výhon,nebo spíše vyženou nějaké květy.Bytové pěstování a s tím spojené zimování rostlin má i své malé výhody.Zatímco ve sklenících pěstitelé dosti protopí aby již někdy v únoru probouzely rostliny ze spánku a navodily včasné kvetení,které je základem budoucí úrody citrusů,v bytě stačí jen malé zvýšení teploty spolu s prodlužujícím se dnem k tomu aby rostliny začaly vegetovat.Nejdříve se neděje nic významného i přes zvýšení teploty se jen ponechané loňské plody začnou viditelně zvětšovat.Brzy poté dochází k rašení nových výhonů a květů,které bývá nejmasivnější z průběhu celého roku.Takto včasným „rozjetím“ rostlin lze stihnout u citroníků za rok vše od kvetení koncem února a počátkem března,až po sklizeň v listopadu až v prosinci.Východní balkon se velice osvědčil.Důvodem je sluneční svit v první ranně-dopolední části dne,která je nejchladnější.Naopak v horkých dnech už kolem poledne slunce ustupuje a vyhřátý balkon topí i odpoledne,když už bývají vyšší teploty.Většinu roku je to závětrná strana.

Ještě zpět k zimování některých rostlin na parapetu okna v místnosti na východ kde je teplota kolem + 20 st ,které se docela osvědčilo,ale má i své stinné stránky.I při sebelépe utěsněných oknech a obložení izolačním materiálem stéká studený vzduch z okenních ploch na parapet,kde bylo v době největších mrazů kolem +10 stupňů a kořenové baly rostlin byly značně prochlazeny,zatímco v horních částech rostlin bylo pokojových +18 až +20 stupňů.Řešením by byla mezera mezi stěnou pod oknem a parapetem s cirkulací vzduchu,ale vzhledově by to asi nebylo to pravé,nemluvě,že by to doma asi neprošlo.Také by se přišlo o část místa u okna a toho jak víme není nikdy dost.

Při zimování je největším problémem teplota a nedostatek světla.Uvádí se,že pro citrusy je u nás nedostatek světelné intenzity od listopadu do poloviny února,kdy jsou jak nejkratší dny,tak bývá i špatné zatažené počasí které světelný deficit ještě více prohlubuje.Listopad spolu s prosincem u nás bývá nejvíce oblačnými měsíci roku,proto mnoho pěstitelů zlepšuje kondici rostlin během zimování přisvěcováním.V dnešní době úsporných zářivek to není zase tak velký finanční problém  spolu s časovačem lze rostlinám přisvěcování prodlužovat den jak ráno i v podvečer tak,abychom navodili délku dne blížící se podmínkám počátku března,zvláště pokud v zimovací místnosti je vyšší teplota a rostliny nezpomalují intenzitu růstu.Pokud bychom rostliny nechaly v krátkém dni v šeru a teple,budou sice růst ale i nadměrně se vysilovat což může způsobit opad listů během zimního období – to v lepším případě.V horším případě o rostlinu do jara přijdeme.Hodně záleží na kondici rostlin a jestli nemají na zimu mnoho ponechaných plodů.Tady už záleží na zkušenosti a odhadu pěstitele.Pravdou je že se přisvěcování bez očekávání nějakých závratných výsledků osvědčilo. U plodů  i přes sebelepší kondici rostlin je zbytečné na zimu u citroníků nechávat plody menší než 2 cm .Zbytečně rostlinu vysilují a někdy v prosinci nebo lednu opadají. Podobně si vedou plody vznikající při zimním kvetení,takže ponechávám část květů zavonět v pokoji a poté jsou odstraněny.Větší plody kolem 2,5- 3 cm už zimu v pohodě přečkávají a na jaře pokračují v růstu.Sklizeň těchto plodů je v létě.Drobnoplodé odrůdy,které kvetou celý rok a zblázní se největším kvetením třeba koncem léta,se probírka musí udělat před zimou ručně.Je logické,že na sotva metrové rostlině s dvěma stovkami listů nemůže být stovka plodů.Nebo může,ale pak se s takovou rostlinou můžete rozloučit.

  Od dubna až května do září až října letním citrusy na balkoně.Vše závisí samozřejmě na počasí.Brzy na jaře ve slunné dny vynáším rostliny v některých slunných a teplých dnech již v březnu (v jednom případě již v únoru),aby si citrusy pomalu zvykaly na silný sluneční svit po dlouhém šeru zimování v místnosti u okna.Zdůrazňuji,že je potřeba rostliny postavit nejprve do stínu a nechat je na silné světlo zvyknout.Také ihned provádím venku postřik proti škůdcům,který nelze doma provádět.

Za příznivých podmínek,pokud nehrozí silnější mrazy,které by poškodily rostliny i na chráněném balkoně lze citrusy ponechat na terase již od dubna.Rostliny v převládajících ještě nízkých teplotách zpomalí růst a vypadají velice zdravě.Probíhající kvetení a fáze počátečního růstu po odkvětu je téměř zastavena,proto často volím ponechání rostlin doma na zimovišti,kde probíhá růst rychleji a je tak záruka včasné sklizně plodů.I tak se mi nejednou stalo,že na citroníkách venku ležel po ránu sníh.Ani další počasové vlivy nejsou během roku příliš příznivé.Jedním z největších nepřátel našich rostlin je vítr.Balkon je orientován na jihozápadní stranu na už tak dosti větrném místě,takže po letní bouři nevypadají rostliny moc dobře.

Uklízení rostlin záleží také na počasí podobně jako na jaře,jen ne v takové míře.Rostliny mají plody a nejsou tolik choulostivé na mrazíky,které nebývají počátkem podzimu tak silné jako na jaře.Navíc teplota na balkoně je o 4 stupně vyšší než ve venkovním prostoru a pokud rostliny nouzově přesunu ke stěně balkonu vydrží i nižší teploty.Pokud se přehodí ochranou z igelitu vydrží teplotu o další dva stupně nižší.Většinou omrznou konce větví,nebo malé plody,které by v zimě opadaly.Pokud celá rostlina nepromrzne i s kořenovým balem,nic nehrozí.Takové mrazy však na podzim nebývají.

Podobně jako na jaře se při chladném zářijovém a hlavně říjnovém počasí zpomaluje růst plodů.Také poslední růstová perioda může zůstat nedokončena,nebo pokračuje po přenesení do zimoviště v bytě,což není zrovna nejvhodnější,protože rostlina by již měla být ve stadiu útlumu růstu.To však prakticky nejde dodržet,protože v zimovací místnosti je stále tepleji než venku.Pro úklid rostlin je nutné zvolit slunečný teplý den odpoledne kdy jsou rostliny i s půdním balem ohřáté z venku.S postupujícím podzimem a ubýváním teplejších dní to lze stěží uskutečnit,proto si můžeme pomoci a omezit zálivku poslední dny před uklizením rostliny.Po přenesení na zimoviště co nejvíce snížíme teplotu a zalijeme rostlinu vlahou až teplejší vodou.V žádném případě to nesmíme přehnat abychom rostlinu neuvařili.Ani tímto postupem se nevyhneme žloutnutí a opadu listů po přesunu na zimovací stanoviště-jen tyto projevy omezíme.Rozdíl proti venkovnímu prostředí je příliš velký a nelze ho ošidit,stejně jako radikální rozdíl podmínek světelných na balkoně a v bytě.

Zimování mimo byt

Garáž ... Rostliny na podnožích citranží a citrumela vcelku bez problémů snášejí zimování v bytě v chladnější místnosti s teplotami +10+15 st.Při horní hranici těchto teplot i přes zimu slabě rostou,pokud jsou teploty kolem +10 stupňů během zimy,na začátku jara se velice rychle probouzejí k růstu už při teplotách kolem +10 stupňů.Na rostliny roubované a velmi rozšířeném ponciru jsou však uvedené teploty pro zimování stále vysoké,takže nezbývá než hledat jinou možnost umístění na zimu.Vedle tranšeje,kterou zmiňuji jinde,přišla řada na garáž a s malým okénkem a šerem,které by v zimě tolik vadit nemělo při teplotách blízkých nule.Dřívější zkušenosti ukazovaly,že teploty v garáži v zimě padaly na hodnoty -4 až -5 stupňů,což jsou dost nízké teploty.Horší byla setrvačnost těchto teplot v době,kdy už se venku oteplilo.Venku už roztál sníh,začínalo jaro,teplota +7 stupňů,ale v garáži ještě mrzlo,v kýblech led a teplota slabě pod nulou.Po zateplení garáže se prochlazení vnitřních prostor výrazně zpomalilo a kupodivu,jak povolily mrazy,oteplovalo se i v garáži.Na zimu 2011/2012 byla na zkoušku do garáže umístěna kolekce mladých mandarin unshiu,jak jim bude vyhovovat zimování v téměř tmě a teplotách blízko nuly.V této mírné zimě bylo v garáži stále kolem +3 stupňů,jen při větším ochlazení se teplota přechodně snížila.Koncem ledna nastoupily tvrdé mrazy a teplota  garáži po desetince klesala až se dostala pod nulu.Začínala zamrzat zemina v květnících,ale spící citrusy byly bez známek problémů.Ovšem mrazy trvaly a stále noční teploty pod -20 a denní mnohdy pod -10 stále snižovaly teplotu v garáži hlouběji pod nulu.Vzhledem k síle mrazů,nebylo ani přes den možné přenést citrusy domů a tak až v době,kdy v garáži bylo již vše promrzlé jsem jedno odpoledne narovnal citrusy do silných pytlů a ve slunečném odpoledni i přes silný venkovní mráz donesl citrusy do domácí zimovací místnosti,kde do druhého dne rozmrzla hlína v květnících.Byla první polovina února a jaro na dohled.Koncem měsíce se oteplilo a všechny citrusy i ty z garáže začaly rašit.Vydržely všechny a během roku většina z nich slušně rostla,po odpočinku ve tmě studené garáže.

Prošel jsem několika fázemi záliby v pěstování citrusů,kdy nejdříve jsem měl jedinou rostlinu,která začala časem plodit a dlouho mi to tak stačilo.Byl to řízkovaný citroník.Tehdy jsem četl o roubování,druzích podnoží.Zdálo se to složité,ale znělo to zajímavě,včetně dalších mnoha odrůd.Jenže o citrusy jsem se zajímal jen já a rodiče.Až tehdy na výstavě jsem uviděl plodící rostliny pomerančů,mandarin a dalších citrusů.Začalo období získávání nových zkušeností,koupě nových rostlin,zkoušení podnoží a jejich roubování,mylně se domnívajíc,že v bytě mi porostou veškeré druhy citrusů.Stejně jako poznání,že nestačí vyset jádra citrusů,nechat vyrůst a naroubovat.Později se ukázalo,jak moc důležitá je selekce semenáčů,kdy bez lítosti se vyhodí většina rostlinek a roubují se pouze nejlepší jedinci.Pobyt citrusů v bytě má smysl,jen nezbytně nutnou dobu.Nikdy nenahradíte venkovní pobyt sebelepší zářivkou.V zimě však přisvěcování má přínos,ale jen bez zvyšování teplot.Pokud už citrusy v zimě rostou a nejde to omezit(teplota je příliš vysoká),příliš smysl to nemá,výhony jsou vytáhlé,listy velké a na jaře se tyto nevzhledné části rostlin stejně většinou odstraní.Akorát jsme zimním růstem rostlinu zbytečně vysílily - nenechali dostatečně odpočinout,za což nám na jaře "poděkuje" pomalejším růstem a na začátku růstového období ji chybí ten správný "růstový tah".Pokud už nemáme jinou možnost,než právě takového zimování,kalamondin si s tím poradí.Citrusy pěstuji,všude kde se dá,ale doma v teple se příliš nedařilo,proto ty roky zkoušení právě s odolným a do bytů doporučovaným kalamondinem - správně nazývaným citrus madurensis,což už se moc nepoužívá.Hlavně zkoušené řízkovance z mé matečnice,která má původ z rostliny původem ze Španělska,zimu opravdu snadno zvládají.Rostou i když třeba jen slaběji,kvetou,někdy i během zimy tvoří plody,které na jaře,či počátkem léta dozrávají.I tady platí,že přes zimu pokud možno co nejnižší teploty.Raději +18,než +20 stupňů,ještě lépe +16 než +18 st.Roubování uvedených roubů z matečnice na různé podnože i teplomilné,nebo vlastního druhu,lepší výsledky nepřineslo.Vždy snášeli roubovanci zimu poněkud hůře,v nejlepším případě stejně jako řízkovanci,což je zajímavé,ale to už bude zřejmě vlivem - aklimatizací matečnice a řízků z ní,rostoucích roky v bytě stále na stejném místě.Další druhy citrusů,snášejí vyšší zimní teploty jen hůře.Vyšší zimní teploty přežijí zdánlivě bez problému,ale další rok v létě bývá růst mnohem slabší.Platí pro teplé zimování v místnostech u oken na parapetech při teplotách kolem +18 stupňů.Tyto podmínky snášejí ještě roubovanci na podnožích červeného grepu,který je však značně vzrůstný.Podnož kalamondinu je vhodnější.Velmi dobrá podnož pomerančovníku Valencia netoleruje tak vysoké teploty a ač snáší teplé zimování,dle mých zkušeností jsou vhodné teploty do +15 st,raději +10 až +12 stupňů.

Jak je to s těmi podnožemi

Uvedené informace jsou mé zkušenosti,ostatní pěstitelé mohou mít zkušenosti jiné,či dokonce opačné.

Bigaradie .Ve středomoří hojně používaná,v Řecku nic jiného snad ani neznají.U mne minimální klíčivost,semenáče vůbec nerostou,nic na ně neroubováno.

Citranže kříženec ponciru trifolata a pomerančovníku.Výborná podnož,snáší studené zimování,odolná,citroníky mi na těchto podnožích rostou velmi zvolna,zkoušena pro kumkvaty,zimování chladné do -9 st,teplé i kolem +10 stupňů.

Citrumelo kříženec ponciru trifoliata a grepu.Semenáče jsou asi nejlepší podnoží,velmi vzrůstná,odolná,mrazuvzdorná.Řízkovance této podnože jsou velmi rozdílní,některé dosahují téměř kvalit semenáčů.To platí i pro roubovance na těchto podnožích.Zimování chladné do -10,teplé do +15 stupňů.

Poncirus trifoliata Zřejmě naše nejlepší podnož.Vyžaduje studené zimování,při vyšších teplotách zimování hrozí úhyn jak podnoží,tak rostlin na nich  roubovaných.Chladu vzdornost je částečně přenášena i na citrusy na této podnoži roubované.Zvláště vhodná pro mandariny unshiu.

  Semenáče snáší se zvyšujícím se věkem silné mrazy - uvádí se až pod -20 st.V zimě by teplota neměla překročit +8 stupňů.Zpočátku mírný růst zesiluje,postupně i ve větších květnících opět slábne a semenáč je dobré vysadit do volné půdy na chráněné stanoviště..Poslední roky zkoušeny selekcí vybrané semenáče,které vydržely teplejší zimování v bytě nad +10 stupni.Nalezen  semenáč,který v říjnu začíná další růstovou periodu.

Červený grep (Star Ruby) Velmi odolný,snáší částečně i přemokření,toleruje teplé zimování na světle i kolem +20 stupňů,chladné zimování nezkoušeno.Hodně vzrůstný,v posledních letech ústup od této podnože.Nahrazován podnoží kalamondinu.

Kalamondin  Semenáče menšího růstu,většinou počáteční pomalejší růst,postupem věku růst zesiluje a některé podnože mohutné.Pro bytové odrůdy na teplé zimování pro drobnoplodé druhy kalamondin,kumkvat..snad i limonella.Zimování v teple do +20 st. odzkoušeno na světle bez problémů.Roubovancům nepadají listy,snesou přísušek i více vlhka během zimy,první růstová perioda obvykle v únoru.Uvádí se,že je i značně chladu vzdorný - nezkoušeno.

Pomerančovník (Valencia,Navel) Uváděn v literatuře jako vhodná podnož pro citrusy u nás.Dříve to byly podnože ze semen Kubánských pomerančů,na kterých mají starší pěstitelé citrusů krásné více než 20 let staré a mohutné rostliny hlavně citroníků a pomerančovníků.Pomerančovník Valencia je řekněme blízký příbuzný druhu,který zastupuje Kubánské pomeranče a které se k nám kdysi dávno dovážely.Podnože druhu Valencia snášejí i teplejší zimování,raději však nižší teploty pod +10 stupňů.Při zimování uváděna citlivost na hnilobu kořenů.