Řecké návraty Kréta,Platanias
Po loňské idylce na ostrově Kréta,nás to sem táhlo i letos.Po loňských zkušenostech,to měla být letos odpočinková dovolená,místo jsme měli dokonale zmapované a chtěli jsme se podívat do vzdálenějšího okolí.Takové byli plány už od zimy,kdy jsme se rozhodli na ostrov slunce vrátit.Týden před odletem kazila počasí ve středomoří rozsáhlá oblast nízkého tlaku nad Itálií,která okrajem zasahoval i do Řecka a tak jsem chvilku váhal,zdali to nepoznamená i počasí na Krétě,kam jsem jel za 12 dny oblohy bez mráčku a pořádným horkem přes třicet stupňů,které tady u nás téměř nepotkáte,případně 1-2 dny za sebou a většinou nikdy ne o dovolené.A tak jsme vzlétli do slunečného dne.Východně od Vidně vše pod námi pohlcuje oblačnost zmíněné níže nad jižní Evropou a převážně hodně oblačné počasí trvá až na sever Řecka,kde už je oblačno.Vyjasňuje se ve středním Řecku.Jen co mizí pevnina jižně od Athén,mizí i oblačnost a zahajujeme sestup.Nad Krétským mořem odhadujeme výšku jen podle pomalu se zvětšujících se lodí pod námi.Kdo uvidí v dáli na jihu,první Krétu ?Hledíme do mlhavého oparu v dáli pod modří stratosféry až se v dáli něco objevuje.Ještě chvíli toho moc nerozeznáváme,ale každou minutu urazíme zhruba 14 kilometrů,tak rychle určuji místo,ve kterém se od Kréty nacházíme.Točíme ostře k východu a velikým obloukem nalétáváme na poloostrov Acrotiri,kde je přistávací dráha.Dosednutí je poněkud tvrdší,ještě si Boeingem trochu skočíme a brzdíme.Po roce opět na Krétě.Hrneme se ven,ale ouha,zapomněli jsme si sundat mikinu,kterou jsem si večer navlékl večer u nás v Čechách při odjezdu,kdy u nás bylo +15 stupňů a během noci ještě méně.Tady v Řecku je v časném dopoledni +27,to je jiná káva a hned první den měřím maximální teplotu +34,3 stupně.To je teplota,kterou jsem v Trutnově za 30 let ještě nenaměřil.(Maximum je u nás z roku 1994 +34,0 st).Cestou na hotel to poznáváme-zálivem Souda,přes okraj města Chania a za chvíli jsme "doma".Vřele se vítáme se spolumajitelem hotelu,který si nás dobře pamatuje z loňského roku.Vybalujeme a dáváme se Řeckou siestu,po které jdeme k moři a vše je v pořádku - je slané stejně jako loni.Během odpoledne se na moři na uvítanou zvedají pěkné vlnky.Večer jdeme zkontrolovat město Platanias,jeho staré části na vršku.Vracíme se na místa,kde se nám loni tak líbilo a později večer docházíme až do Agia Marina.Po večeři na hotelu mne nenalákají zdejší restauratéři na své dobroty,jen kupuji kilo zdejších pomerančů,jak se letošní sklizeň vydařila.Později přeci jen dojde na nějaké mlsání a když jdeme hodinu po půlnoci spát,mám dojem,že jsme asi jedni z prvních ulehajících.Ač byl první den horký jen se slabým větrem,pozdě večer se rozfučelo a markýzy obchodů se plácají v silném větru od západu po celou noc.Čekal jsem,co bude ráno za změnu,nic se však nekoná,jen další slunečný den a po nočním minimu +25 stupňů je přes den trochu nižší teplota +32 stupňů.Díky větru jsou na moři pořádné vlny.Jo mít takové počasí pár dní u nás.Od loňského roku se tady toho docela dost změnilo.Zmizely některé sady s citrusy.Ve městě je to obdobné jako u nás,kdy zeleň ustupuje výstavbě.Kolem města mizející sady souvisí se změnou majitele pozemku,kdy nový majitel staví další hotely na úkor plantáží s citrusy.Většina pomerančových sadů zmizela jen dočasně - stromy byly odstraněny a od spodu pařezů už vyháněly mohutné výhony,které budou později naroubovány zřejmě novějšími perspektivnějšími odrůdami,než byly ty dosavadní.Další zmlazené sady a stromy v nich byly seřezány těsně nad roubovanými částmi.Tak že zůstalo 4-5 hlavních kosterních větví,které obrážely jako základ nové budoucí koruny stromu.Nová skutečnost proti loňsku už tak povzbudivá nebyla.Byly to žebrající na ulicích.Setkáme se s tím i u nás,kdy se pak dozvíme,že žebrající skončil s výdělkem někde v hospodě.Tady,aniž bych ty lidi znal,to vypadlo trochu jinak.Spousta lidí v Řecku,jako i jinde je na tom opravdu špatně.Ti žebrající na ulicích vypadali opravdu zoufale.Většinou to byli matky se spícími kojenci,sedíc na okraji silnice,často jen pár metrů od bavících se turistů,utrácejících desítky Euro v podnicích na hlavní třídě.Jaký to kontrast.V noci na pátek teplota poklesla pod +22 stupňů.V tu dobu jsem vyjížděl na cyklo výlet.V nedaleké Agia Marina bylo znatelně tepleji a +24 stupňů.Dále k městu Chania bylo místy opět trochu chladněji,ale vycházelo slunce a chystal horký slunečný den.Tento den jsem vyrazil směrem na Chania,zálivem Souda,polostrov Acrotiri.Celý výlet se poněkud protáhl a vracel jsem se zpět až později odpoledním horkem centrem města Chania.Teplota ve stínu byla mimo město těsně pod čtyřicet,v centru ucpaném auty v kolonách bez hnutí bylo jako v pekle.Kdo neměl klimatizaci byl ztracen.Cyklisté a motorkáři se pekly v žáru ulic,kličkujíc mezi auty se přeci jen posouvali vpřed na rozdíl od řidičů uvězněných v autech.Až na pobřežní silnici na Kasteli zácpa povoluje.Zase mi dochází voda,pár litrů už jsem vypil a vypotil.Poslední kilometry mne přibrzdí už jen červená na semaforech.Cestou jsem nafotil pěkné záběry zálivu Souda s pozadím Krétských dvoutisícovek.Úžasný byl též pohled na město Chania ze směru od Acrotiri.
Stejně jako loni mne udivovali ranní turisté běhající po letovisku,jaký kontrast proti domácím,kteří pomalu ospale vylézali mnohem později.Ještě pokud ti,v elastických úborech navlečení borci,drtíc ranní kilometry,byli ti samí,kteří se veselili v tavernách dlouho do noci.Dost o tom pochybuji,ale jejich fyzická kondice,životní styl,byli z jejich aktivity dobře patrny.Ani my jsme nijak nelenošili a vstávali většinou velmi časně.S večerním ulehnutím jsme však domácím opravdu nemohli konkurovat.Krétské počasí je úžasné,ale jaké po zbytek roku,kdy ho sleduji jen z web kamer,to jsem se dozvěděl od jednoho z místních Řeků,který byl velice přátelský a povídavý.Letní počasí je jasné - sucho a vedra,přesto se stane,že v červenci,nebo srpnu jednou či dvakrát sprchne.V září a říjnu neprší většinou vůbec a teploty jsou k +30 stupňům.Později v průběhu října spíše k +25 st.Teprve později nastupují nižší,stále však příjemné teploty.V prosinci a lednu většinou prší,ale bývají i pěkné dny s teplotami k +20 stupňům.Uplynulá zima byla však na Krétě zvláštní.Pršelo více než je obvyklé a delší dobu.Teplota šla přechodně až k nule,padal i déšt se sněhem,krátce i sněžilo s popraškem sněhu.Za týden potom už bylo jaro.Na horách nad přímořskými letovisky ve výškách od 500 metrů nadmořské výšky napadlo hodně sněhu.To mohu potvrdit i podle snímků web kamer jižní Kréty,kdy hřebeny Krétských hor byly bíle ještě koncem června a teprve vedra kolem +40 stupňů na pobřeží v průběhu července smetla zbytky sněhu z hřebenů hor.
Při putování po sadech musím proti loňsku říci,že téměř všechny(více než loni) byly vzorně sklizeny a na stromech se zelenala nová úroda plodů,které koncem července byly už velké,ale ke zralosti jim samozřejmě ještě dost chybělo.Stejně jako plodům červeného grepu,které přitáhly můj pohled velkými zeleno žlutými plody s růžovým líčkem.Z tohoto stromku jsem si bral rouby.Na některých stromech se daly najít pomeranče téměř normální velikosti,zcela zelené,případně nažloutlé.Zkusil jsem je utrhnout a ochutnat.Byly jedlé,dobré,jen jim ještě trocha slunce chyběla.Potom zde byly nějaké sady,kde sklizeno nebylo.Pod stromy plno pomerančů,na stromech téměř žádné nové zelené plody.Nebo přezrálé plody držely ještě na stromě.Pokud ty sady byly zarostlé,opuštěné,tak mi bylo jasné,že to majitel prostě "pustil".Pokud však v těchto sadech byla přezrálá úroda na zemi i na stromech a běžela závlaha,ne zcela jsem to chápal.Byl jsem se podívat na místech,kde loni byli plody obsypané stromy,které nikdo nesklízel.Letos byly stromy zcela bez plodů.Už loni zde chyběly nové plody pro letošní jarní sklizeň pozdních pomerančů.Sledoval jsem také loňskou výsadbu nových stromků,které než řádně zakoření,potřebují častou a pravidelnou závlahu.Mladé stromky pomerančovníků se zde vysazují na každé volné místo,třeba za starý pokácený olivovník.Pokud však není na tomto místě závlaha,mladé stromky velice strádají,pokud vůbec první roky přežijí.Sady olivovníků závlahu prakticky nemají.Staré sady pomerančovníků mi připadali stejně kvalitní ať už byly se závlahou nebo bez ní.Stromky mandarin vysázené loni na jednom místě blízko hotelu,měly jiný problém.Po zimní vláze,vyrazil plevel,který mladý stromky zcela pohltil.Takže nebylo co fotit,jak stromky za rok vyrostly.Nikdy jsem si nevšiml,že by olivovníky měly problém se škůdci,nebo nějakou chorobou.Snad jen staré odumírající a usychající části stromů.Proto mne překvapilo jedno časné ráno,kdy chlapík na traktoru s cisternou objížděl hlavní tahy a lehce prostříkl od silnice korunu těchto stromů.
Stejně tak jsem pochyboval,když jsem na svých cestách po pobřeží a dále od něj,pozoroval místní hospodáře,jak nejčastěji na motorce objíždí svá pole a pouští vodu na zavlažování.Uživí je to,říkal jsem si vždy.Fazole se už sklízely a často zde pomáhali černoši,stejně jako v zahradnictvích,kde dělali těžkou,jednotvárnou práci v horku,třeba páskování rostlin k tyčkám.Roubování a jinou důležitou práci se dělal majitel většinou sám.Další,zřejmě přistěhovalci postávali na křižovatkách u města Chania a jen co naskočila červená na semaforu,hrnuli se ke stojícím automobilům umývat skla.Samozřejmě tato služba nebyla žádána a ač si pobrukovali money,money,money,nikdy jsem neviděl,že by nějaké money dostali.Přesto dál neúnavně vbíhali k autům,ale jen co naskočila zelená,auta mizela z křižovatky.
Proti loňsku se ceny zvýšily jen velmi málo,jak v obchodech,tak v restauracích.Pokud však porovnám ceny 4-5 roků zpět,je rozdíl velký.Jak jsem se shodl s ostatními,ceny se jen lehce zvyšují,ale porce se zmenšují mnohem více.Z některých večeří mi zbyl dojem,že za co nejvíc,dát co nejméně.Že bych byl takový jedlík..Naštěstí se našla místa,kde tomu tak úplně nebylo.Cena byla řekněme přiměřená a hostitel dal i něco navíc.Tam jsme se pak rádi vrátili.Stejně negativní názor z návštěvy restaurací převládal a to nejenom u nás.Z minulých dovolených jsme zvyklí,že při večeři je voda podávána gratis k ostatnímu.K našemu údivu však byla započtena k ceně večeře a účet neseděl.Stejně tak i ostatním.
Jeden den vyšel na výlet do města Chania.Po loňských zkušenostech jsme tušili co nás čeká.Kdo byl jednou ve městě Chania,projde se po mole k majáku,pak po hradbách a starém městě,touží se sem alespoň jednou vrátit.Vstáváme časně ráno,abychom zpět dorazili před podvečerním teplotním maximem.Ráno na zastávce čekáme na autobus překvapivě s jedním z místních,který si opravdu přivstal.Mává z krajnice za nás na přijíždějící autobus.Ani nezpomalil a přehnal se kolem nás.S tím se musí počítat,jak už víme z loňska,3 lidi na zastávce není zase takový kšeft,aby se kvůli tomu zastavovalo.Ovšem stařík na zastávce to viděl jinak a ujíždějící autobus patřičně okomentoval nějakými Řeckými nadávkami.Autobusy však jezdí často a za chvíli jede další,který nám zastavuje,nasedáme,průvodčí nás kasíruje,cena stejná jako loni a vyrážíme směr Chania.Vychází slunce nad horami u Acrotiri.Při odjezdu z Platanias bylo +23 stupňů,v 8.hodin ráno nás Chania vítá +30 stupni.To bude den!Pomalu jdeme městem,které ještě spí,zastavujeme v rybárně,kde je živo už takhle časně ráno.Ani se mi nechce věřit,že v tom moři je tolik takových divných potvor a k tomu se snad všechny dají sníst.Další zastávka je v kostele,jehož název nejsem v řečtině schopen přečíst a směřujeme k mešitě na okraji přístavu,kde je klídek.Celé takřka prázdné město máme před sebou.Procházíme přístavem,kde se uklízí v okolních tavernách po dlouhé rušné noci.Vcházíme na hradby a směřujeme k majáku.Tady už nejsme sami.Kdo má v sobě kus romantika,tady je jeho místo.Řekové jsou na toto místo pyšni a dobře vědí,kam to turisty táhne.Sedíme dlouhou dobu u majáku.Z jedné strany šplouchající moře,na druhé straně se probouzí hlavní třída Chalidon,která se zaplňuje turisty s tím,jak se otevírají taverny a další obchody.Slunce připaluje stále více a pomalu se vracíme po hradbách zpět.Vydržel bych tady sedět celý den,stejně jako když se sem doma dívám z web kamery umístěné nedaleko odsud.Na konci hradeb už je také živo.Má otevřeno museum s obrazy a většina z nich jsou opravdu pěkné kousky.Ještě více se mi líbí obrázky umělce,který sedí u moře a nabízí svá plátna.Nádhera,přesně zachytil tu atmosféru moře a přístavu tohoto města po kterém dychtíme stejně jako ostatní turisté,kterými se to kolem hemží stále více.Malíř vidí můj zájem a nabízí mi "special price" za 3 obrázky,které si vyberu,jenže pěkné jsou všechny a nechtělo by se mi po celý den s nimi tahat po městě.Navíc další suvenýry už máme koupeny a s dalšími se ještě počítá.Pokračujeme na staré město,které procházíme důkladněji než loni a vracíme se pomalu na nábřeží.Je odpoledne,pořádné horko.Dáváme si frapé s koláči v jednom krámku,ale ouha účtenka nesouhlasí s cenou útraty..Řecká klasika..Jdeme dál na trzích už není k hnutí,vedro parádní,teplota ve stínu blíží ke čtyřicítce.Na sluncem rozpálených ulicích je jistě přes padesát,nohy pálí.Mám dojem,že se mi taví podrážky u sandálů..Loučíme se pro letošek s městem.Na rozpáleném autobusovém nádraží, je jak v pekle.Řekové tím vedrem přestávají mluvit anglicky,tak se zdá,že se číslo našeho autobusu nikdy nedozvíme.Zvláště potom,co si nás dva řidiči přehazují do svých autobusů a ani jeden z nich nás nechce vzít.Komická situace,kdy chodíme od jednoho autobusu k tomu druhému a zpět.Nakonec se řidiči nějak dohodnou a můžeme vyrazit.Začíná cesta přecpaným městem,plným troubících automobilů.Klimatizované autobusy skýtají dobrý úkryt před vedrem ulic a jen pozorujeme to hemžení kolem.Za půl hodiny jsme na hotelu a pár minut poté už naloženi v bazénu.I další dny jsme podnikli řadu výletů,převážně jen do blízkého okolí Gerani,Loutraki.Hlavně jsme lenošili u moře,či bazénu.Na další místa,jako do botanického parku,náhorní plošinu Omalos,Elafonisi,či jinam už to letos nevyšlo,ale i příští rok snad bude nějaká dovolená...Ubíhal den za dnem a najednou tu byl den odjezdu.Pobyt jsme si trošku prodloužili díky zpoždění letadla.díky tomu byl odlet posunut z brzkého dopoledne na odpolední hodiny,kdy po bez oblačné obloze v okolí Kréty a jen malé oblačnosti nad většinou Řecka,vyskakuje konvekce nad územím bývalé Jugoslavie.Nad Srbskem je mohutná bouřková oblačnost,stejně jako západně od Balatonu.Nad Českem je oblačnost protrhaná,kupovitá,u Prahy se tvoří přeháňky:Jednou z nich jsme nuceni proletět,ale piloti dle palubního radaru ji asi oblétávají,přesto v okrajové části konvekce to s námi pěkně hází a v kabině se zcela se šeřilo.Pak už jen klesáme pod tmavou oblačností na Ruzyň.