Řecko 2009  Evia - Pefki

                          Subtropický ráj,aneb citrusy na každém kroku

Po loňské návštěvě poloostrova Chalkidiki,jsme letos zamířili ještě více na jih.Řecké ostrovy s velmi teplým klimatem a subtropickou vegetací jsem chtěli porovnat se severněji položenými středisky Řecka.Náš oblíbený zářijový termín jsme museli oželet a čekali jsme co nás tady čeká na vrcholu léta,kdy u nás to s počasím je v letošním létě dosti bídné.Den před odjezdem nám znepříjemnila život vichřice,která se prohnala částí Česka a při cestě na jih jsme viděli její následky.I letos zůstal zachován tradiční teplotní vzestup při cestě na jih,kdy od nás jsme vyjížděli za oblačného počasí a teplot kolem +20 st.Na jih se počasí zvolna lepšilo a na naší jižní Moravě bylo už +29 st.Teplota pokračuje v růstu,na Slovensku mizí poslední oblačnost a později odpoledne v Srbsku je téměř +40 st.V bývalé Jugoslávii je i pozdě večer +30 st,až v Makedonii v horách je poněkud chladněji.Ráno v Řecku je také velmi teplo,kolem +23 st.Zdržení na hranicích jsou minimální,jen Srbsko-Makedonská hranice trvá trochu déle.Ráno jedem Řeckem nedaleko města Soluň -Thessaloniki a pokračujeme k jihu přes Olympskou riviéru,kde kousek od nás je moře a na druhé straně se tyčí vysoké hory na jejichž hřebenech nad 2500 m.n mořem svítí sněhová pole foto.Jak v Srbsku,Makedonii,tak i v Řecku je častý výběr mýta od 2 do 8 euro dle vozidla na zpoplatněný úsek,ale vše jde poměrně rychle a další kilometry v cestě na jih ubíhají.Po přejetí Olympské riviéry po kilometrech rovin se před námi tyčí stěna vysokého pohoří,které se zdá,že není kudy projet,nakonec se protáhneme soutěskou Tembi,která nabízí velkolepé pohledy na tyčící se skály přímo nad silnicí a vysoké hory kolem soutěsky.Na tomto místě je hlavní silniční tah,který je velice vytížen.Probíhá tu oprava silnice a navíc uvnitř soutěsky je posvátné místo,které Řekové velice ctí.Podle toho to zde také vypadá,kdy autobusy s poutníky plní krajnice a malé parkoviště v už tak úzké soutěsce.Jak se dozvídáme,zdejší legenda vypraví o slepé dívce,které se vrátil zrak po požití vody zde protékající.Soutěskou jsme se vrátili více do vnitrozemí a blížíme se k městu Larissa,odkud jedeme dále na jih k městu Lamia,ale vracíme se zpět k pobřeží přes hornatý terén serpentinami dolů k moři do města Glifa na trajekt,který nás doveze na ostrov Evia.Ostrov Evia (Řecky Euboja) je druhý největší řecký ostrov po Krétě.Se svými 175 km délky je značně hornatý,na pobřeží s dlouhými plážemi.Na tomto ostrově se údajně pěstují nejlepší fíky.Sníh zde v zimě nebývá a díky ostrovní a jižnější poloze to jsou zde opravdové středomořské subtropy.Po ostrově už krátce jedeme do letoviska Pefki,kde strávíme letošní dovolenou.Tato obec dostala název po druhu borovice,která zde roste na velké části rozlohy ostrova a má stejný název - Pefki.Jako v téměř celém Řecku i zde jsou hojně vysázeny olivovníky.Většinou to jsou staré stromy,mladší sady nejsou téměř k vidění.Někde byly vidět i stromy staré snad několik stovek let,které už rostly mnohokrát zmlazeny řezem se širokým kmenem.Na několika místech byly vidět stopy požárů,které zde v minulosti řádily.Olivovníky měly černé ohořelé kmeny s novými větvemi, normálně rostoucími,ale bylo vidět,že je to poznamenalo,protože neplodily,nebo jen velmi slabě.Jak jsme se dozvěděli,olivovník je velice odolný jak proti požárům,tak celkově a obráží ze zachovalé nezničené části.To jsme viděli u nejstarších stromů,které obrážely výmladky přímo z kořenů.Místní,ač tyto stromy už téměř neplodily a byly jen na okrasu,tyto výmladky osekávaly.V Řecku je prý vysázeno a roste 6 milionů stromů olivovníku.Je to jeden ze symbolů Řecka.Citrusy - velké očekávání zde na jihu ještě předčily.Rostly snad na všech zahradách.Někde byly vidět citrusové sady,ale nikdy to nebyl jen jeden druh.Vždy byla řada citroníků,řada pomerančovníků a řada klementin,asi z důvodů opylování.Bigarádie rostly jak na zahradách,tak i v ulicích.Mezi nimi byly velké rozdíly v loňských plodech.Všechny měly bohatě nasazeno letošními zelenými asi 5 cm velkými plody.Loňské plody byly k vidění jen na některých stromcích a z toho někde jako teprve dozrávaly a ještě ani moc nepadaly.Další bigarádie měly opadáno a pod stromy byly vidět zbytky shnilých plodů.Nejlepší bigarádie s mnoha plody uvnitř koruny byla ve vedlejší obci Artemisio.Ve větrném počasí pravidelně shazovala denně 5-10 plodů a stačilo chodit sbírat,i když by nebyl problém otrhat plody ze stromku na kraji zahrady zasahující k silnici.Když jsme zde bigarádii objevili a sbírali plody poprvé,místní Řekové nás bedlivě sledovali,zda nezačneme ochutnávat,ale my jsme jen sebrali popadané plody a po večerech dlabali semena z mnohdy už zcela vyschlých nebo i hnijících plodů.Při tomto větrném počasí se pod citroníky mimo zahrady váleli popadané citrony,které jsme sbírali jako u nás padaná jablka.Plody byly vynikající,šťavnaté-prostě loňské přezrálé plody.Na stromech byly vedle těchto přezrálých žlutých padajících citronů,plody zelené 4-5 cm velké z letošního jarního kvetení-těch bylo nejvíce.Poslední plody které byly na citronících k vidění a bylo jich nejméně,byly plody už standardně velké - zelené,některé začínaly zvolna dozrávat.Ty musely být z kvetení loňského podzimu,nebo konce léta.Několik těchto plodů bylo také mezi spadanými.Při cestách za citrusy jsme jednoho dne uviděli v dáli objevili statnější strom se stovkami svítících plodů.Měl jsem to za druh blumy,která roste i u nás s oranžovými plody,kterou jsme zahlédli i v Řecku.Naštěstí má přítelkyně s ostřejším zrakem mně vyvedla z omylu a neomylně označila strom za kalamondin-tedy spíše krále kalamondinů v Evropě.Stromek je asi 5 metrů vysoký,2-3 metry široký.Na zemi ležely stovky plodů,dalších mnoho stovek plodů na stromě a pravidelně padaly.Mnohokrát jsme zde zastavily,jen tak utrnout pár plodů a také pár roubů ustřihnout.Při obhlídce poslední den už jako by zde na nás čekal majitel zahrady(uprostřed),v ruce nůžky na stříhání roubů a museli jsme ho brzdit aby neostříhal celý spodek stromů,co nám dal roubů a řízků.Posunky a trochu anglicky mi ukazoval ať řízkuji do vody,ale úspěšnost nic moc tak půl na půl mi naznačoval,proto asi nešetřil při stříhání roubů.I tak jsem polovinu řízků naložil po příjezdu domů do vody,část do směsi perlitu a zeminy a něco narouboval.Během týdne našeho pobytu,kdy převládalo horké a přes den větrné počasí,opadala většina loňských plodů citronů i bigarádíí,takže je jasné,že v září už je příliš pozdě na hledání plodů bigarádíí.Staré zapomenuté pomeranče ze stromů téměř nepadaly a většinou hnily na stromech.Jinak stromky byly letošními zelenými asi 5 cm velkými plody úplně obsypány,některé stromy měly opory,nebo byly přivázány k domu.V souvislosti s padanými citrony ještě zmíním,že na některých místech - zahrady,firmy,byly také velké stromy a tam bylo pod stromy úplně žluto spadanými citrony,které postupně hnily,nebo vyschly.Viděly jsme i řecký kompost-složení suchá tráva,osekané listy od palem,citrony.Nedaleko nad městečkem u jednoho z hotelů rostl asi 1,5 metrový kalamondin.Když jsem si ho fotil,majitel mi vysvětloval,že rostlina je něco jako kumkvat Bangkok,ale mám dojem,že mi chtěl spíše říct o rostlině pocházející  z oblasti Bangkoku,jinak to byl podle mne kalamondin. Pefki je rekreační středisko,hlavně pro Řeky z měst,kteří sem jezdí na víkendy,nebo dovolené.Zahraničních turistů zde mnoho není.Vzhledem k tomu,že jsme byli na ostrově bylo zde poněkud dráže,oproti pevninskému Řecku.Dobře to dokumentuje půjčovné u auta.V Řecku je běžné 35-50 euro na den.Tady na ostrově jen půjčení na 3 dny za 270 Euro.Vůbec auta mi tady lezla pěkně na nervy.Ne že by pro ně na ostrově bylo málo místa,ale Řekové přijížděli trajektem a autem na hotely na pobřeží a od hotelů byli schopni 200-300 metrů od hotelu na pláž jet autem.Parkovalo se 30 metrů od pláže.Proto v úzkých uličkách pořád někdo troubil a tlačil se na hlavní ulici.Docela by mne zajímalo,co vlastně ti Řekové snídají.Nepovedlo se mi to zjistit za celou dobu pobytu.Takovou samozřejmost jako máslo zde nebylo možné sehnat a na mé dotazy mi bylo sděleno,že máslo zde prostě nemají..Na ostrově Evia vůbec nebyli komáři a jiný obtížný hmyz,hlavně asi díky suchému vzduchu.Počasí bylo neuvěřitelně stále s teplotami mezi +30 a 37 stupni.Uvnitř ostrova byla chladnější rána a většími vedry během dne,než na pobřeží.Řecko má bohaté podzemní zdroje vody,i tak je zde hlavně v létě vody málo,protože v této části roku téměř neprší.Přesto se zalévá na polích hojně zavlažuje a nikde žádné omezení spotřeby vody.Na rozdíl od Řeckých zahrad je okolí silnic docela zaneřáděno taškami,plechovkami a jiným odpadem.Řekové se vůbec nemažou s nějakým pořádkem a co není jejich-je jim ukradené snad více jak u nás.Viděli jsme u jednoho z rozvodů vody prasklou ulomenou trubku,ze které unikalo slušné množství vody jen tak do okolí.O pár dní později jsme šli okolo znovu a nic se nezměnilo,jen na zmíněném místě už bylo menší jezírko z unikající vody.Zasahují-li větve od silnice,musí se uříznout-to je jasné,ale větve končí hned vedle cesty,kde zarůstají ostružiníkem a jiným plevelem.Proto jsou podél cest neproniknutelné trnité živé ploty 2-3 metry vysoké.Okolní příroda více vzdálená od cest a zásahů lidí je dotčena minimálně.Cestou do kopců směrem do vnitrozemí jsme se marně pokoušeli zdolat vršek s výškou 280 m.m.mořem.Přímo od moře to bylo pořádné stoupání,ale cesta se stále úžila na pěšinu,postupně až neprostupnou džungli.Každou chvíli jsem očekával,že na nás vystartuje z křovin nějaká šelma,nebo had,ale ve vyprahlé krajině nebyly žádné známky života,až na ne neustávající koncert cikád,který nepřestával ani v noci.Při zpáteční cestě z Řecka,když už jsem si myslel,že mne nemůže nic překvapit,jsme zahlédli mračna kouře vzdáleným požárů.Když jsme projížděli oblastí kde hořelo s překvapením jsme viděli,že hoří posekaná pole,která se u nás zaorávají.Hořelo na několika místech jižně od města Larissa,mnoho hektarů posekaných polí a nikde ani živáčka,který by buď hasil,nebo dohlížel na průběh hoření.Na to,že bylo +37 stupňů a to sucho,které v Řecku je,to prostě nechápu,stejně jako některé další věci,ale to bude asi tím,že pocházíme z končin asi o 2000 km severněji.Při cestě zpět bylo teplo většinu cesty.V Makedonii i Srbsku bylo večer kolem +30 st,tropická noc byla i v Maďarsku,kde cestou na sever země se zatahuje a fronta se slabým deštěm ležela blízko města Tatabanya.Poté se ukazuje slunko a chvíli se zdá,že i nás by mohlo být přijatelné počasí,ale v Bratislavě se zatahuje a kousek severněji začíná pršet.Po zmiňovaných teplotách v Řecku bylo o to tvrdší setkání s realitou našeho počasí v Břeclavi kde pršelo a bylo +18 st.

                                            Foto Řecko - Pefki         Návštěva Athén